Page 8 - AHR zpravodaj 05-2021

AKTUÁLNĚ

MINIMÁLNÍ MZDA A DEBATA NA ÚROVNI EU

Jednání o návrhu směrnice o „přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii“ [COM(2020)682 final]
postupují ze strany Evropské rady rychlým tempem. HOTREC spolu s národními asociacemi včetně
AHR ČR k této problematice sestavil své stanovisko, které bylo předáno Evropské komisi a Radě.

Stručný přehled klíčových pasáží argumentace zavedené podobné právní předpisy, 60% krité- systémů a do autonomie sociálních partnerů,
přinášíme níže: rium nesplnily, ačkoli v nich výše hodinové mini- zejména v těch systémech, ve kterých jsou
mální mzdy představuje téměř 10 €. Mohlo sociální partneři jedinými subjekty zodpověd‑
21. bod úvodního odůvodnění by se stát, že opatření předkládaná v návrhu nými za definování rozsahu svých kolektiv‑
Odkaz na mezinárodní ukazatele „60 % hrubé směrnice povedou ke zvyšování platů v těch člen- ních smluv. Je nutná konzultace se sociálními
střední (mediánové) mzdy a 50 % hrubé prů‑ ských státech, v nichž již jsou platy poměrně partnery.
měrné mzdy“ by měl být vypuštěn. vysoké. Zároveň by však opatření mělo jen malý V některých zemích by nebylo možné do‑
účinek v těch členských státech, které mají mini- sáhnout 70% cíle. Dosažení by bylo možno
Odůvodnění mální mzdy nižší. zajistit pouze tím, že by se kolektivní smlouvy
Mezinárodní ukazatele neberou v úvahu formulovaly jako všeobecně aplikovatelné, což
politický, ekonomický či sociální kontext různých Článek 1/1 je však rozhodnutí, které přísluší národní úrov‑
zemí ani zavedené národní tradice. Nerespektují Text by neměl obsahovat odkaz na „všechny ni. Pokud bude taková povinnost uložena, může
zásadu subsidiarity. pracovníky“. to oslabit roli sociálních partnerů, neboť by
O tomto tématu může rozhodnout Soudní to v zásadě znamenalo, že se pravidla vztahují
dvůr Evropské unie (ECJ). Odůvodnění: na všechny, dokonce i na ty, kteří nejsou členy
Tyto ukazatele se soustřeďují na rovnost, niko- Je na členských státech (v případě statutárních odborů či zaměstnavatelských organizací.
li na omezování chudoby. 60% cíl není ve sku- systémů) a na sociálních partnerech (tam kde
tečnosti dostatečně silný na to, aby zabránil chu- mají na starosti stanovování výše mezd), aby tyto Článek 5 – Přiměřenost
době v zemích s nízkými mzdami. Na druhou subjekty rozhodly, na koho se kolektivní smlouva Tato kritéria by neměla být povinná.
stranu v zemích s vysokými mzdami je tento cíl vztahuje. Rozsah by měl být širší (např. by měl zahrno‑
příliš vysoký a brání zaměstnávání zejména mla- Návrh by tedy silně oslabil dobře fungující vat „konkurenceschopnost“).
dých, nekvalifikovaných pracovníků. Za současné systémy sociálních partnerů tím, že by tato úloha
situace panující na trhu práce je toto škodlivé. byla sociálním partnerům odebrána. Odůvodnění:
Tyto ukazatele mohou ve skutečnosti dále Vždy by měla být respektována národní Souhlasíme s tím cílem, aby národní zákono-
prohlubovat mzdové rozdíly mezi jednotlivými legislativa. dárci a/nebo sociální partneři zajistili národní
zeměmi. Některé země, které mají zavedenou rámce umožňující nastavování zákonných mini- TEXT: VÁCLAV STÁREK, ZDROJ: HOTREC
legislativu upravující minimální mzdu, splňují Článek 4/2 – Podpora kolektivního vyjedná- málních mezd a jejich pravidelné aktualizování
kritérium 60% střední mzdy. Výše hodinové vání o nastavení výše mezd na základě jasných a stabilních kritérií. Veškerá
minimální mzdy však činí pouze několik eur, Odkaz na 70% cíl by měl být vypuštěn. kritéria by měla být posuzována dle konkrétní
protože úroveň mezd je v dané zemi velmi nízká. Tento článek, tak jak jej navrhuje Evropská národní situace.
Přitom by některé jiné členské státy, které mají komise, přímo zasahuje do vnitrostátních

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA K RŮSTU

MINIMÁLNÍ MZDY: NÁVRHY ČSSD NA VYŠŠÍ

PLATY VE VEŘEJNÉ SFÉŘE A RŮST MINIMÁLNÍ

MZDY POPÍRAJÍ EKONOMICKOU REALITU

Plošný růst mezd ve veřejném sektoru od ledna o 3000 Kč, jak navrhla sociální demokracie, by znamenal
nebezpečné prohloubení současného rozdílu mezi platy ve veřejné sféře a soukromém sektoru. Skokový plošný
růst platů jednak prohloubí rozpočtový schodek a také omezí konkurenceschopnost soukromých firem.

Růst minimální mzdy na rovných 18 000 Kč například byrokratického aparátu a úředníků. další tlak na jejich konkurenceschopnost.
by podle propočtů Hospodářské komory zvedl Je také otázkou, zda si náš výrazně schodkový „Jsou to přitom právě podnikatelé, kteří svými
mzdové náklady na jednoho zaměstnance pobí‑ rozpočet může dovolit ještě další takový výdaj. daněmi a odvody celý státní aparát financují.
rajícího nejnižší výdělek o 45 000 Kč ročně. Plošný růst platů by vyšel státní kasu na více Zaměstnanci veřejného sektoru by – stejně jako
Plány sociálních demokratů jsou podle ní než 25 miliard korun,“ upozorňuje prezident podnikatelé a jejich zaměstnanci – měli dýchat TEXT: VÁCLAV STÁREK, ZDROJ: HK ČR
odtržené od ekonomické reality. Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. s českou ekonomikou. Není třeba rozevírat nůžky
„Nerozporujeme fakt, že inflace v tuzem‑ Hospodářská komora zároveň připomíná, že mezi již dnes vyššími platy ve veřejném sektoru
sku roste a že řada státních zaměstnanců si v době, kdy se čeští zaměstnavatelé potýkají s ne‑ a nižšími mzdami v soukromé sféře, která platy
vyšší výdělky zaslouží. Opět je tu ale problém dostatkem lidí a výrazným zdražováním vstupů, neupravuje podle fáze volebního cyklu, ale na
plošnosti bez ohledu na reálnou produktivitu znamená jakýkoliv růst platů ve veřejné sféře základě produktivity práce,“ dodává Dlouhý.
6