Page 12 - AHR 06/2022
P. 12

ROZHOVOR


          JAK JSEM

          POTKAL

          ŠTĚTINU



          PAVEL HLINKA pracuje
          v oboru více než půl století.
          Za tu dobu posbíral celou
          řadu ocenění. Letošní cena
          JUDr. Vladimíra Štětiny ho ve
          vzpomínkách přiblížila do doby,
          kdy začínal a ten jehož jméno
          cena nese, byl ještě u toho.

          Rozhodnutí učit se číšníkem byla Vaše volba?
          Za mě rozhodl osud. Já nenávidím kreslení.
          V osmé třídě na začátku roku pan ředitel ozná-
          mil, že kdo bude ve čtvrtletí mít na vysvědčení
          nějakou trojku, tak ať si ani nepodává přihlášku
          na jedenáctiletku. Já sice měl samé jedničky, ale
          dostal trojku z kreslení. Podařilo se mi namalovat
          javorový list za dvě a ruční pumpu za čtyři, „alles
          zusammen“ za tři. Tak jsem si podal přihlášku
          a šel jsem do devítky. Když jsem ji absolvoval se   vedoucím výroby jídel, a tak to je asi brzy zavřou   nemá praktické zkušenosti z oboru, neví přesně,
          samými jedničkami, měl jsem šanci dělat rozdí-  oba☺. Díky Bohu se to nestalo, a nakonec jsem   co obnáší práce jednotlivých úseků hotelu. Škola

          lové zkoušky rovnou do desáté třídy na tehdejší   na tom letišti po jeho odchodu do InterConti-  je připravila tak, že perfektně znají marketing,
          jedenáctiletku. Já se ale zasekl, že když mě tam   nentalu skončil jako ředitel.  finance, ovládají excel, počítač. Z vlastní zkuše-
          nechtěli hned, tak se raději půjdu učit pinglem.                       nosti ale vím, že když se objeví problém, nedoká-
          Maminka omdlévala, ale mně se to povolání   Vy jste ale se studiem neskončil. Absolvoval   žou jednat s hostem. Jejich ego je tak velké, že
          líbilo. A měl jsem hned zkraje štěstí, protože v té   jste i vysokou školu?  se před ním přece nebudou ponižovat. My jsme
          době otevřeli v Příbrami nový kulturní dům,   Ne, že bych odmítal se dále vzdělávat, ale opět za   byli naučení, že host má vždycky pravdu a já
          kam za dobrým výdělkem přišlo hodně číšníků   mě rozhodli jiní. Přišel pokyn, že ředitel hotelu   jsem ve své pozici od toho, abych vše urovnal
          z Prahy, kteří něco uměli a od nich jsem se taky   musí mít vysokou školu. A protože mně vždycky   k oboustranné spokojenosti. My jsme řídili hotel
          hodně naučil. Tenkrát se muselo hlavně praco-  šla matematika, tak jsem se rozhodl pro VŠE.   tak, aby prosperoval do budoucna. Dnes je to
          vat. Měli jsme osm měsíců praxi a čtyři měsíce ve   Zatímco řada mých kolegů, kteří se vyhýbali ma-  tak, že rozhodují náklady, snaha dosáhnout co
          škole, druhý rok to bylo stejné a třetí rok jenom   tematice se rozhodla pro práva (smích).  největšího zisku a jestli barák chátrá a za pět let
          dva měsíce ve škole a zbytek v práci.                                  to bude jinak a že je třeba nejen šetřit, ale i inves-
                                             Když porovnáte, jak Vás na další profesní   tovat, to dnešní manažery tolik nezajímá.
          Co Vás vedlo k tomu, pokračovat ve studiu   život připravilo studium a kolik Vám dala
          na hotelové škole?                 praxe, jak Vám to vychází?          Dá se něco dělat s tím, aby se školský
          To bylo „o mně beze mě“. Před koncem toho tře-   Záleží na tom, kdo Vás učí. My, když jsme přišli   systém změnil?
          tího roku učení mi přišla pozvánka ke zkouškám   do školy, už jsme byli vyučení, všichni jsme znali   Bohužel. Nikdo nechce. Ministerstvo školství
          na hotelovou školu. Ale já jsem si žádnou nepodal.   řemeslo, to nás nemuseli učit. Ale dali nám tu ná-   nemá zájem o odborné školství. Preferuje gym-
          To se domluvil můj třídní s mým tátou a přihláš-  stavbu. Ti, kdo nás na hotelovce učili, byli zces-   názia, všeobecné vzdělávání. Kdysi odborné
          ku podali za mě. Na moje námitky mi otec řekl,   tovalí, mohli nám předat zkušenosti odjinud.   školy patřily pod příslušná ministerstva, kterým
          ať ukážu, že nejsem srab a jdu zkusit, jestli bych   Když vidím, kdo dnes na školách učí, je to smut-   vychovávaly dorost. Bylo špatné rozhodnutí to
          se tam dostal. Ozvala se moje hrdost a já tam šel.   né. Bylo by ideální, kdyby kuchaře učil dobrý ku-   zrušit a centralizovat pod ministerstvo školství.
          A měl jsem opět kliku, protože v té době byly   chař, který se v oboru vyučil, má za sebou dlouho-   AHR o tom zkouší jednat společně s Hospodář-
          v celém Československu jenom tři hotelové školy   letou praxi, sleduje trendy v oboru a sám se dále   skou komorou, ale je to zatím neprůstřelné.
          a braly jenom lidi vyučené v oboru. Zkoušky   vzdělává. Bohužel v současné době narážíme na to,
          jsem udělal a přijali mě.          že si jako kuchař vydělá podstatně víc než jako   Jste předsedou poroty AHR ČR, která
          Do třetice jsem měl štěstí, když jsem po vojně na-   učitel. To se změnilo po covidu. Jiná potíž je, že ti,   posuzuje nominace na školu roku. Jaká
          stoupil na pražském letišti do tehdejšího Interho-   kdo by mohli a chtěli učit, nemohou. Když to   byla letošní úroveň nominovaných škol?
          telu Transit, kde jsem začínal jako číšník. A tam   vztáhnu na sebe, je paradox, že například já mo-   Všech devět škol, které jsme letos posuzovali,
          jsem poprvé potkal Vladimíra Štětinu, který si mě   hu učit na vysoké škole, ale nikoliv na střední,   si zasloužilo být mezi nominovanými. Střední
          vybral, abych šel dělat vedoucího výrobny jídel   protože nemám doplňkové pedagogické studium.  škola Charbulova z Brna, která výroční cenu
          do letadel, která tenkrát spadala pod hotel. Vzpo-   A další problém, který se týká žáků. My jsme šli   nakonec získala je například jedna mála,
          mínám si, jak za mnou Štětina jednou v neděli   do školy a věděli jsme, že tu profesi chceme dělat.   která má vlastní kavárnu a cukrárnu, kde žáci
          přišel a ptal se, jestli to všechno dobře hlídám.   Dnes děti nastupují už s tím, že něco studovat   jednak dodávají výrobky a jednak přicházejí
          Cestou na letiště totiž zaslechl v autobusu dva   musí, ale tu práci, na kterou se připravují dělat   do styku s hosty, a tak skutečně poznávají
          piloty, kteří si vyprávěli, že ten nový ředitel hote-  nebudou. Anebo když ano, tak čekají, že z nich   řemeslo. Zatím si myslím, že jsme vždy roz-
          lu jmenoval nějakého třiadvacetiletého mladíka   hned budou manažeři. Celá řada manažerů   hodovali s dostatkem informací a objektivně.
       10
   7   8   9   10   11   12   13   14   15   16   17